Tak trochu jiný pohled …..

Psal se rok 2013. Rybaření byla moje vášeň již od útlého dětství. Tak, jak někteří začínají s fotbalem nebo hokejem, já měl touhu hlouběji poznávat přírodu a vydat se touto cestou.  S přibývajícím věkem, prohlubováním znalostí a získávání zkušeností, jsem se pomalu utvrzoval v tom, že jedna z cest mého života směřuje k lovu trofejních kaprů. Při jedné z mých výprav, se mi naskytla možnost setkat se s tichým, o to více myšlenkově zajímavým rybářem.  Do této doby jsem byl přesvědčen o svém dobrém směru k vytouženým úlovkům.  Nicméně tento člověk mne postupem času přesvědčil, že mé úlovky byly pouhým štěstím, ale v nástrahách jsem začal spatřovat obrovské rezervy.  Po zpracování informací, které jsem získal, musela nastat změna. Nakoupil jsem několika druhů krmení, abych se ještě více utvrdil v intuici, která ve mně po tomto rozhovoru rostla.

Vyrazil jsem s novou vizí na výpravu a intuice se potvrdila.  Jednalo se o velmi těžkou svazovou vodu na lov trofejních kaprů. Kolegům, kteří již navštěvovali výše zmiňovaný revír celkem intenzivně, se za 1,5 roku nepodařilo ulovit kapra nad 6 kg. Byl to velmi těžký test pro nové nástrahy, ale dnes mohu upřímně říci, že výsledek byl ohromující. Kapři těsně pod hranicí 20 kg byl sen, který se splnil. Nikdo mi nechtěl věřit, že takoví kapři v těchto vodách plavou. Situace se opakovala ještě několikrát i na jiných vodách. Ze štěstí se rázem stával úspěšný lov trofejních kaprů.  Během roku jsem dosáhl krásných výsledků a dobře vím, že "TO" krmení na tom všem mělo ohromnou zásluhu. " TO", které jsem pořídil u něj. U toho, který mne přesvědčil, že vše se dá dělat úplně jinak. Komunikace byla čím dál intenzivnější, úspěchy také, z čehož po čase vzešel kamarádský, kolegiální a profesní vztah. Tento kluk v průběhu let zůstal takovým, jakým byl na počátku našeho přátelství a přesvědčil nejen mne svou povahou i přístupem k rybaření i k životu. Po dlouhém zvažování jsem dospěl k závěru, že chci založit Klubovou vodu, ale byl jsem si vědom, že není v mých silách být na vše sám.  Ostatně snem mnoha rybářů je vlastní soukromá voda. Pro mne v rozhodování, koho přizvat k realizaci a spolupráci na Klubové vodě, bylo jednoznačné. Hned jsem si byl jistý, koho oslovím a doufal jsem v jeho souhlasnou reakci. Stalo se! V momentě, kdy se naskytla možnost si tento sen splnit, začali jsme na všem společně s tím klukem, co mi ukázal novou cestu, intenzivně pracovat. Po pár večerech společných debat, jednom zkušebním rybolovu a mnoha informacích
o vodě, bylo rozhodnutí jasné. JDEME DO TOHO! 

O vodu se několik let nikdo nestaral. Podle toho také její obsádka i okolí vypadali. Společnou logistikou a plánem práce, který byl jasně stanoven, jsme se s chutí vrhli v první řadě na rekultivaci prostředí. Následovalo budování zázemí, úprava vody, zarybnění a vybudování lovných míst.  Velice dobře si vzpomínám na mé první návštěvy soukromých vod a nadšení z nich. Postupem času, jak se člověk dotváří, se v tomto vývoji takzvaný styl kaprařina ohromně rozmohl. Uvědomil jsem si, že tímto směrem opravdu jít nechci. Nahuštěná lovná místa, vzájemné rušení mezi rybáři, nepořádek, přerybněné vody, nevyhovující lovná místa, nedostatečná ochrana ryb, neúcta k přírodě a oblíbená otázka rybářů" kolik tu máte dvacek???".  Možná by se našla další negativa ale i pozitiva, nicméně výše uvedené otázky mne trápily asi nejvíce.  Jednou z důležitých věcí, která byla v minulém roce zavedena, bylo povinné Klubové členství. Tímto se snažíme v omezeném počtu vybírat rybáře, kteří u nás mohou rybařit.  Toto opatření je hlavně z důvodu ochrany ryb a prostředí kolem vody. Bohužel došlo i k ukončení členství, které nás přesvědčilo, že jeho zavedení má smysl. Ve vší skromnosti dnes sám vidím, že Klubovce se velice daří. Samozřejmě jsme se dočkali i negativních postojů a názorů typu "málo rybí obsádky",  "málo dvacek", a podobně ..... Pravdou je, že rybí obsádky je tam maximální kapacita tak, aby kapr měl i přírodní potravu, a
byl soběstačný.  "Dvacky" jsou samozřejmě také, zbytek doroste, jen k nim není jednoduché dojít. O to zajímavější a větší adrenalin je tyto chytré ryby získat. Určitě bude i v budoucnu velmi těžké "přemluvit" nějaké ryby k záběrům a situace bude těžší a těžší.  Vzhledem k tomu, že mám možnost celkem často rybařit u nás na Klubové vodě, tu změnu pozoruji sám. Je to přirozený vývoj, kterému se musíme přizpůsobit. Pokud se nebudu sám přizpůsobovat a vyvíjet, je dost pravděpodobné, že častěji vyjdu na prázdno, nebo při troše štěstí budu mít kliku a jeden dva záběry udělám.

K dalšímu rozvoji naší cesty za svým snem, byl i loňský podzim, kdy se nakoupili exkluzivní kousky kaprů. Věřte, že i v tomto budeme nadále pokračovat. Jsme si vědomi přísnějších pravidel a možností lovu na Klubovce, ale měnit je určitě nebudeme. Ti co sdílí stejné nadšení pro rybolov jako my, nás jistě pochopí. Vzhledem ke zkušenostem, které jsme od počátku měli možnost získat, jsme se přesvědčili, že děláme dobrou věc. A přesně za ní nám to ryby i příroda kolem Klubové vody vracejí. Máme možnost pozorovat ptactvo a jiné živočichy, o kterých víme, že právě díky zodpovědnému přístupu se začínají vracet zpět do okolí Klubové vody, což nás velice těší. Je to známka kladného vztahu k přírodě, kterou jako lidstvo systematicky ničíme. Za pozitivní reakce jsme více než rádi. Těší nás spokojenost členů Klubové vody i jejích dalších návštěvníků. Nicméně i negativní názory nás utvářejí a rozhodně posouvají dál. Posouvají nás k tomu, aby do budoucna spokojenosti přibývalo. Vážíme si všech, kteří svobodně sdílí všechny postoje a názory, kdy nám dávají zpětnou vazbu. Stále si totiž myslíme, že my, kteří milujeme stejný koníček, si jezdíme do přírody odpočinout, naslouchat jí a čerpat energii, kterou nám nabízí. V posledních letech kaprařina nabrala směr profesionálního byznysu a s tím, jak jste se doufám přesvědčili výše, se Klubovka určitě ztotožňovat nebude. Pro mě a toho kluka je tento byznys zároveň koníčkem a věřím, že toto je ideální spojení pro to, vytvářet kvalitní věci. Je spousta lidí, kteří vůbec nechápou, proč ten kluk vyrábí to, co vyrábí a Klubovka je a jakou zůstane.  Možná i tento článek některé přesvědčí o tom,
že se snažíme dělat vše s láskou a pochopením. Plníme si nejen sen svůj, ale mnohdy i těch ostatních, kteří od nás odjíždějí spokojení i nadšení. Všem děkujeme za podporu a těšíme se, že i nadále všichni společně budeme ctít upřímnost, férovost profesionalitu a podanou ruku ......

Autor: Hadrava Miroslav